">

 Jsme Jedna Rodina     (Monika)  

                                                                                                                                                                                  Jiskřičky k nám přicházejí každičký boží den a já vzpomínám na Kruhy sdílení, které probíhaly při vlnách Vděčnosti. Do jisté míry mi chybí toto setkávání, neboť vždy bylo velikým přínosem pro zúčastněné. Někteří z nás si dokonce od kruhu do kruhu dělali poznámky do notýsku, aby pak mohli společně sdílet (viď Evičko W.) své vjemy.
Nyní se ráda o své postřehy podělím alespoň touto cestou.

Role partnerky Zibbyho mi do jisté míry dovoluje číst všechna sdílení našich přátel, i neznámých lidiček. Je to překrásné čtení a nezáleží, zda text obsahuje radost, či bolest. To je koloběh života, všechny emoce k němu patří.

Luboš se zmínil o pocitu oslabení ze svého rozšířeného vnímání. Nu...i já prožívala nedávno podobné. Můj úraz mne otevřel hlubšímu prociťování a já si celou dlouhou dobu rekonvalescence plně užívala. Žila jsem ve svém světě a ten za okny šel mimo mne. Jenže všechno má svůj konec, aby mohl vzniknou počátek. A tak se i stalo. Návrat do zaměstnání se blížil a já velice znejistěla. "Jak tam venku budu fungovat, vždyť jsme křehčí než dřív." Srdéčko bolelo. Pak mi Zibby ukázal jiný úhel pohledu a vnitřní síla byla na světě. Luboši, jakmile člověk procítí spojení se svým bytím, ví, že je to ten nejmocnější spojenec. Já ho mám v podobě pruhu světla a je stále se mnou. V časech dobrých i méně dobrých. A co víc, to světlo je obousměrné. Jde z nás ven a zvenčí dovnitř.

Jiskřičky ve vzkazech nás protahují různým uvědomováním. U mne to probíhá tak, že více prociťuji vděčnost, lásku a víru. Každý den se nořím do přítomných okamžiků a užívám si života. Jsem sama sebou všude a s každým dalším člověkem. Předsudky zůstaly stát na vedlejší koleji a moje spontánnost dostala zelenou. Vzkazy se mi promítají do myšlenek, vjemů, emocí, činů...ještě dřív, než si je přečtu. To je kouzelné :) . Všímám si vzkazů v podobě číselných kombinací, symbolu vděčnosti v podobě stočeného vlasu, žhnoucího srdíčka v zapáleném listu šalvěje.....dny jsou skvostné. Miluji toto roční údobí a kochám se barvami podzimu i opeřenci. Někteří opustili svá stanoviště, aby uvolnili místo zimním druhům. Oblohu brázdí havrani a tato mystická stvoření mne vždy přenášejí do jiných světů. Brouzdám se v listí a prociťuji dar života. Vzkazy nabádají být dětmi. Hm...se svou povahou s tím nemám problém. Spontánnost a radost z maličkostí jsou prvními krůčky. A co víc...toto období je pro mne časem pohádek, hluboké moudrosti a vnitřní rozechvělosti. Letos si dělám radost seriálem Merlin a den za dnem usínám s pohádkou v srdci. Ó v dávných příbězích je tolik oduševnělosti...
Evička se s námi podělila o krásnou mandalku, která ji přišla a já zase dostala od kamarádky mantry, které kopírovaly jednu z jiskřiček a posléze mi k nim přišel i milounký taneček. Nádherné načasování a plynutí.

A ještě bych ráda reagovala na jedno sdílení, které se k Vám nedostalo a nedostane, neboť....
Danuško, napsala jsi krásnou upřímnou a láskyplnou ódu na Zibbyho. Srdéčko mi vždy zaplesá nad takovými slovy. Ano, on je čistá a nádherná duše. Jedno jsem si však během našeho společného soužití uvědomila. Dokud jsem zdravě neohodnotila sebe a nepřijala se plně za každé situace, nebylo možné pochopit a docenit ani "pozemského anděla" vedle sebe. A o tom to je. Vždy musíme začít u sebe. Já mám jednoduchou pomůcku. Pokud jsem schopna stát před zrcadlem, koukat si do očí a přijmout se s hrdostí a láskou, jdu správnou cestou.
Láska je v mém životě tou největší hnací silou. I v bájích se říká, že láska hory přenáší. tak to cítím, tak to s boží pomocí žiji. Byla jsem velmi obdarována a s pokorou a vděčností si to denně uvědomuji.

Ke sdílení by toho bylo mnohem mnohem víc...
Přeji nám všem požehnané bytí a přidávám výše zmiňovanou mantru.
S hřejivým objetím Moni

Jsem boží přítomnost na Zemi
Jsem boží přítomnost na Nebi
Jsem boží přítomnost a léčím se.

 

 Vstupní brána 

Pamatujte, že my všichni ovlivňujeme a měníme svět – nějakým způsobem každý den – ať si to uvědomujeme, nebo ne. Každá volba, kterou uděláme, každý čin dělá rozdíl, protože jsme vzájemně propojeni.

 

Každý z nás je součástí celku. Tím, že si zvolíme lásku a vděčnost, ztělesňujeme naše Nejvyšší vyjádření a jsme ´ve službách´ celku.

 

Jak otevřeme své brány Srdce, zaplavujeme pláň světa tvořeným světlem lásky … naše individuální brány se splývají a vytvářejí Sjednocené Pole Lásky,  podněcující globální pohyb ve Vědomí a také chápání Lásky, Míru, Radosti a hojnosti pro Všechny.

 

Vracíme se domů do Lásky … vracíme se domů.

 

 

       Portál je otevřen … pojďme plynout skrz společně!